Moře, které nám historici zatajili

Shakespeare psal o Čechách na břehu mořském - neměl snad nakonec ten filuta pravdu? ;-)

Zimní pohádka (v originále The Winter's Tale) je hra od Williama Shakespearea, napsaná pravděpodobně v roce 1610 nebo 1611. V Česku je známá a oblíbená kvůli tomu, že se v Česku (případně v Čechách, v originále Bohemia) částečně odehrává. Ve hře se však kromě jména samotného nijak neobjevují české reálie (resp. jsou zcela nesmyslné - např. přístání lodí na českém pobřeží) a existují dokonce pochybnosti o tom, co konkrétně slovem Bohemia Shakespeare mínil. (zdroj: Wikipedie)

Přesně na TOHLE jsem si vzpomněl, když jsem při surfování narazil na server clovekonline.cz a článek Kde leží Trója?

Autor tam popisuje poměrně zajímavou myšlenku českého amatérského vědce Jaroslava Sedláčka (nesnažte se googlovat, internet ho nezná), ;-) o zapomenutém moři, které se nacházelo na území dnešního Maďarska, Srbska a Rumunska - a zasahovalo až na Jižní Moravu.

SEDLÁČEK

Když se podíváme na vykopávky na území dnešního Maďarska, Slovenska, jižní Moravy, Rumunska a Srbska, zjistíme zajímavý fakt. Pravěcí lovci po sobě nezanechali žádnou stopu v nížině. Vždycky žili na pahorcích, a v každé době vždycky přesně ve stejné nadmořské výšce. Starší vykopávky jsou všude výš než ty mladší. (Například na západním Slovensku se pozůstatky szeletské kultury nacházejí mezi vrstevnicemi 280-320 metrů nad mořem, aurignacká sídliště mladší asi o 20 tisíc let ve výšce 200-240 metrů, pozdější gravetienský lovec mamutů z Dolních Věstonic žil už na úrovni 190 metrů, neolitická pozůstatky z Nitranského Hrádku jsou na 125 metrech, atd.)

V Srbsku či západním Rumunsku dostaneme přesně stejná čísla pro stejná období. Jako kdyby lovci mamutů měli nějakou obrovskou vodováhu. Ale oni ji měli – žili na břehu moře. Na břehu obrovského sladkovodního jezera. Živili se mj. rybolovem, a to i na místech, kde dnes není po rybách ani památky. Toto moře postupně vysychalo – až konečně v době Kristově zmizelo skoro úplně. Dunaj si prorazil cestu skalami – a efekt to mělo stejný, jako když vytáhnete špunt z vany. Celá pannonská nížina vyschla a místy se proměnila bezmála v poušť – tak vznikla slavná maďarská puszta.

Jenom bahnitá loužička jménem Balaton zůstala z obrovského „okeánu“, jak mu říkali Řekové, který ještě v historické době pokrýval půl Maďarska a kus Rumunska. Po pár stoletích už nikdo nevěděl, kde leželo „Severní moře“, „Atlantický okeán“, „Pontos Euxeinos“, či jaké všechny názvy to moře mělo, a historikové začali vycházet z představy, že mapa Evropy je stejná, kam lidská paměť sahá… (konec citace)

S první částí by se zřejmě dalo i souhlasit. ;-)

Ono zmiňované moře skutečně existovalo. Bylo nástupcem oceánu Paratethys, který v mladších třetihorách (oligocénu) pokrýval velkou část střední Evropy a západní Asie.

Na konci středního myocénu Paratethys ustoupilo šelfovému Panonskému moři, které přetrvalo až do pliocénu (5,3Ma–2,6Ma). V době své největší velikosti záliv Panonského moře dosahoval až na jižní Moravu. (V důsledku segregace od okolních moří se postupně stalo sladkovodním, proto se mu také někdy říká "jezero". Velikostí si nicméně nezadalo s mořem.)

Odborná literatura uvádí, že poslední zbytky Panonského moře zmizely někdy (měřeno geologickým časem) v pleistocénu (2,6Ma–11,5ka). Vody moře protrhly úžinu Djerdap v místech dnešních Železných vrat na Dunaji, voda odtekla a vznikla Pannonská nížina. Zbytky bývalých ostrovů v Panonském moři jsou dnešní hory Fruška Gora a Vršac v Srbsku. Historicky by to spadalo do období staršího paleolitu (1 mil. - 300 000 př.n.l.), středního paleolitu (300 000 - 40 000 př.nl.) případně i mladšího paleolitu (40 000 - 10 000 př.n.l.). Rozptyl je to sice nepříjemně velký, ale obvykle se uvádí, že Panonské moře zaniklo cca před 600tis. lety. Docela dobře si tedy dovedu představit nějakého heidelbergského Mamutíka sedícího na břehu našeho (historiky dobře utajeného) ;-) moře a chytajícího ryby.

Pasáž číslo 2 už ale začíná být trochu divoká. ;-) Počátky starověkého Řecka spadají do doby 800 př.n.l. V holocénu už ovšem Panonské moře nemělo oficiálně existovat. Nebo že by nám historikové skutečně něco podstatného zatajili? ;-)

Pro lepší orientaci:

Kenozoikum
Třetihory					Čtvrtohory
Paleocén	Eocén	Oligocén	Myocén	Pliocén	Pleistocén	Holocén

* kenozoikum - nejmladší geologická éra. Začala před 65 miliony let po velkém vymírání živočišných a rostlinných druhů na konci křídy (dinosauři atd.), zaviněném pravděpodobně kolizí Země s vesmírným tělesem.
** holocén - nejmladší geologické období (počátek cca před 12ka–10,5ka tj. asi v 10 000–8 500 př.n.l). Začal koncem poslední doby ledové. Na počátku holocénu vyhynuly mnohé druhy velkých savců (například šavlozubí tygři a mamuti). Oteplení umožnilo přechod lidstva od lovu k pastevectví a pěstování plodin, což byl předpoklad vzniku prvních civilizací.

Panonské moře - jak mohlo zhruba vypadat v pleistocénu:

Ale pan Sedláček jde ještě dále! ;-)

SEDLÁČEK A ARGONAUTI

Staří Řekové, bezmála zakladatelé evropské kultury, byli pochopitelně také chamtiví lupiči, kteří si o svých dobyvačných výpravách vytvářeli vznešené mýty. Jedním z takových mýtů je vyprávění o cestě Jásóna na lodi Argo za zlatým rounem do bájné Kolchidy.

Co je to zlaté rouno? Asi těžko pozůstatek zlatého berana, jak praví báje. Výklad může být dvojí: kožešina používaná při rýžování zlata k zachytávání jeho částeček, nebo nitkovité přírodní zlato. Obojí naznačuje, že Kolchida musela být bohatá na zlato. Jásón je nedokázal koupit ani získat za služby, jak naznačují úkoly, které údajně pro kolchidského krále Aiéta plnil – zabíjení draků, obrů a podobně – a tak je prostě ukradl a královskou dceru Medeu si vzal s sebou jako milenku či rukojmí.

Předně se podívejme, kam umísťuje Kolchidu historická věda. Do podhůří Kavkazu. Tam ovšem žádná naleziště zlata nejsou. Takže to tam asi není. Zato na druhé straně, v Rumunsku, je zlata dodnes spousta. Samo slovo Kolchida vykládá Sedláček jako hornatá země a Kolchové jsou prostě horalé. To by odpovídalo, zlato se v Rumunsku těží v horách.

Unesená Medea byla podle jiné báje jednou ze čtyř žen, jejichž únos byl údajně příčinou trojské války. Diodor píše, že Medea zavedla Jásóna k místu, kde Taurové hlídali zlaté rouno, a hovořila s nimi jejich jazykem. Taurové ovšem nesídlili na Kavkaze, ale v zemi Skytů. A Skytové, jak jsme řekli v minulé kapitole, žili v Maďarsku a Rumunsku. Zapomeňme na Kavkaz. Kolchida ležela bez pochyb na východním pobřeží Panonského moře.

Po krádeži a únosu věděli Kolchové, že Řekové budou hledat nejkratší cestu domů, nadejeli jim úžinou kolem ostrova Peuke (dnešní hora Zagajičko Brdo a obsadili ústí Istru – tedy Dunaje. Tím jim znemožnili návrat. Argonauti – ve zcela bezvýchodné situaci – se obrátili zpět a prchali po moři na sever. Nakonec vpluli do řeky Rhodanu. Která řeka to je? Správná výslovnost rh ve starořečtině je hr. Řeka se tedy jmenovala Hrodan. Po delším pátrání zjistíme s překvapením, že se jedná o dnešní Hornád. Argonauti, jak praví pověst, veslovali proti proudu až k jeho pramenům – na východním Slovensku. (Archeologické nálezy ukazují, že levý přítok Hornádu Torysa hrál důležitou roli – mezi ní a obcí Plaveč na řece Popradu patrně vedla už v pravěku jantarová cesta spojující polskou a panonskou nížinu…) Tam přenesli svou loď přes rozvodí, druhou řekou se dostali do Baltu a podél pobřeží Evropy – jak praví báje, kolem zemí Keltů – se nakonec vrátili až do Řecka. Přivezli prý jantar – a ten se vyskytuje právě na Baltu. Zde se nabízí rekonstrukce – zda je takovou cestu přes území Slovenska možné vykonat. Zdá se zřejmé, že ano. (konec citace)

Pan Sedláček byl (je již po smrti) možná průkopníkem slepých uliček (podobně jako jiný český velikán - Jára Cimrman), ;-) ale myšlenka je to bezesporu zajímavá. Ovšem stojí a padá se Sedláčkovým přesvědčením, že Panonské moře existovalo mnohem déle, než tvrdí oficiální historie, geologie a archeologie. Neboť se mi představa Argonautů a Tróje (což je další z autorových tezí - viz výše uvedený link na článek) - na břehu Paratethys přeživšího do historických dob - zalíbila, začal jsem hledat nějaké zdroje na podporu téhle myšlenky. Protože uznejte, tady by to přece Argonautům MOC slušelo... ;-)

Zdroje na podporu teorie páně Sedláčka:

• Nicolae Densusianu. Nicolae Densusianu (1846–1911) byl rumunský etnolog a sběratel rumunského folklóru. Jeho nejznámější dílo - Dacia Preistorica (vydáno posmrtně 1913) kombinuje jeho poznatky o rumunském folklóru a zvycích s archeologií. Densusianu vytvořil teorii o prehistorické "pelasgické" kultuře Dácie, která podle něj vznikla v 6tis. př.n.l. na území dnešního Rumunska a dala ráz celé okolní Evropě. Mj. tvrdil, že římská latina byla dialektem dáčtiny a že Dákové migrovali na Apeninský poloostrov, kde založili starověký Řím. Dílu byla sice vytýkána neprofesionalita a nacionalismus, ale s některými pohledy Sedláčka více méně souzní.
• Salinas Price. Americký archeolog mexického původu, Robert Salinas Price. Specialista na Iliadu a Odysseu. Trója ležela podle jeho hypotézy na okraji dnešní delty Neretvy, na území republiky Bosna a Hercegovina u obce Gabela. Archeolog Salinas Price zpracoval svou hypotézu v knize "Homérovo slepé obecenstvo" (Homer´s Blind Audience), kde na základě svých studií historických, archeologických, geografických, geomorfologických, klimatických, jazykových a dalších (proč mi to zase připomíná Cimrmana?) ;-) dospěl k podobnému závěru jako Sedláček.
• Atlantologové. Na jejich 2. mezinárodní konferenci v Athénách v r. 2008 zazněla myšlenka (Mircea Ticleanu, Paul Constantin, Radu Nicolescu), že Atlantida byla situována v Panonském moři v období pleistocénu na konci paleolitu. Výše zmiňovaná Fruška Gora a Deliblat, ostrovy v Panonském moři, měly být onou bájnou Atlantidou, která zmizela ve vlnách okolo 11tis. př.n.l., poté co Zemi zasáhl meteoritický roj a zvýšil hladinu moře. Následovalo protržení Djerdapu a biblická potopa. (Poseidonův palác z řecké mytologie byl vlastně Atlantidou a Kolchida ležela někde mezi řekami Mures a Somes.) Link
• Neznámý bosenský blogger. ;-) V jedné diskuzi na webu se dotázal pléna, zda někdo neví, kdy přesně zaniklo Panonské moře, neboť ho velmi znepokojuje fakt, že se u zbytků římských pevností na území Bosny a Hercegoviny nacházejí železné kruhy na přivazování lodí, přičemž nejbližší moře (Jadran) je desítky kilometrů daleko. ;o)

Jak je vidět, moc toho není. ;-) Nicméně jedno je z mé malé rešerše zcela evidentní. A sice, že Panonské moře je velmi zajímavý materiál, který přinejmenším přitahuje milovníky záhad a lidi s fantazií. Nebo že by nám historici vážně něco zatajili, a ten filuta Shakespeare měl s přistáním u českých břehů pravdu? ;o)

Hlasujte prosím v připojené anketě! ;-) (Hlasuje se na mých stránkách "tuat-web" + v mém blogu na I-dnes.)

********

ANKETA - Myslíte, že je možné, že se Argonauti plavili za rounem po Panonském moři a že Kolchida ležela v Rumunsku?

********

------------------------------

Více podobných článků na mém weblogu: tuat WEB. :-)